Obec Maršov u Úpice disponovala v období před konstitucí obecního zřízení v polovině 19. století vlastním pečetním typářem. Dokládají to otisky v Indikačních skizzách Stabilního katastru z roku 1840, uložené v archivních fondech Národního archivu v Praze, a v Eichlerově topografické sbírce z první poloviny 19. století v Archivu Národního muzea v Praze. Jednalo se však pouze o tzv. nápisovou pečeť s nápisem označujícím majitele pečeti „Obecz Marssow“ a dekorativním prvkem v podobě zkřížených ratolestí (vavřínové a palmové) – tedy o pečeť bez vlastního obrazového symbolu. Z uvedeného vyplývá, že pro tvorbu znaku obce tak nemáme k dispozici vhodný sfragistický podklad v podobě historického obrazového obecního pečetního znamení, jehož figurální námět by mohl být uplatněn v novém (heraldickém) znaku obce. Pro tvorbu nového (heraldického) znaku obce to znamená nutnost využití alternativního postupu výběru vhodných znakových figur. Jinými slovy: Neukazuje-li se jako možné heraldizovat staré předheraldické obrazové znamení obce, znak obce lze vytvořit prostřednictvím kombinace znakových figur vyjadřujících relevantní motivy z historie a geografie obce, nebo představujících tzv. mluvící znamení obce – to znamená symbol vyjadřující svým označením název obce.
Jedná se o několik následujících figur, jež mohou symbolizovat heraldicky relevantní historické a geografické motivy obce a o nichž lze při heraldicky správném postupu tvorby symbolů uvažovat:
Při realizaci návrhu znaku lze postupovat tak, že se jednotlivé varianty návrhu znaku od sebe liší kromě kompozičního řešení také v barevném provedení. Pokud jde o zvolení barev znaku v obecné rovině, existuje v heraldickém tvarosloví pravidlo o nemožnosti pokládání barvy na barvu a kovu na kov. V klasické komunální heraldice českých zemí hovoříme o šesti základních tinkturách, k nimž posléze přibyly další doplňkové tinktury, kupříkladu tzv. přirozené barvy. Dvě z oněch základních tinktur jsou tzv. kovy – zlatá neboli žlutá a stříbrná neboli bílá, zatímco ostatní - červená, modrá, zelená a černá - patří do kategorie barev. Je tedy možno volit buď kovový štít (resp. kovové pole štítu) a barevné figury, či opačně barevný štít (resp. barevné pole štítu) a figury kovové. V obou případech je přitom vhodné zachovat co nejmenší možný počet tinktur.
U návrhu znaku pro obec Maršov u Úpice lze pak – při zachování popsaného pravidla - uvažovat především o následujících barevných kombinacích:
Při tvorbě návrhu obecní vlajky platí, že námět nebo podoba vlajky musí korespondovat s figurálním obsahem či podobou návrhu znaku. Tuto zásadu lze realizovat ve třech základních intencích:
V případě variant 1 - 10 návrhu vlajky pro obec Maršov u Úpice se přitom ukazuje jako adekvátní aplikovat více či méně kompozičně upravené opakování všech znakových figur, zatímco u variant 11 a 12 se zdá být vhodnější kombinace doslovného opakování krokví s geometrizací ostatních znakových figur.
V zeleném štítě děleném dvěma zúženými krokvemi nahoře čtyři smrky, krajní vyšší, dole zvon, vše zlaté.
List tvoří tři svislé pruhy, žlutý, zelený a žlutý, v poměru 1:8:1, a dvě žluté krokve vycházející z páté a sedmé destiny žerďového a vlajícího okraje, s vrcholy ve třech desetinách a polovině šířky listu. Poměr šířky k délce je 2:3.
V modrém štítě děleném dvěma zúženými krokvemi nahoře čtyři smrky, krajní vyšší, dole zvon, vše stříbrné.
List tvoří tři svislé pruhy, bílý, modrý a bílý, v poměru 1:8:1, a dvě bílé krokve vycházející z páté a sedmé destiny žerďového a vlajícího okraje, s vrcholy ve třech desetinách a polovině šířky listu. Poměr šířky k délce je 2:3.
Podle platné právní úpravy mohou obce a města disponovat vlastními obecními (městskými) symboly, to znamená znakem a vlajkou (praporem). Pokud obec (městys, město) nemá historický, řádně udělený, či tzv. vydržený znak či vlajku, má právo požádat prostřednictvím Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o udělení symbolu (resp. symbolů).
Při vytváření nových obecních symbolů je přitom nutno dbát především více či méně pevně stanovených zásad heraldické a vexilologické disciplíny a dále respektovat těsný významový vztah znaku a vlajky obce k lokalitě, jíž mají reprezentovat.
Existuje několik základních tématických okruhů, jimiž se tvorba nového znaku a vlajky může inspirovat. V prvé řadě se jedná o vytvoření tzv. mluvícího znamení, jehož předností je transparentnost a široká srozumitelnost symbolů, nebo o navázání na historické pečetní či razítkové symboly obce, které do značné míry stanoví obsah nových symbolů a jež je vhodné zejména proto, že zachovává kontinuitu původních předheraldických a nových heraldických a vexilologických symbolů obce.
Nelze-li adekvátně aplikovat princip mluvícího znamení, nebo není-li možno nalézt otisk pečeti či razítka, případně je-li pečetní obraz nevhodný – například vzhledem k jeho heraldicky neúnosné složitosti - k přepisu do znaku a vlajky obce, připadá v úvahu alternativní komplex námětových regionů – například symbolické vyjádření místního světce jakožto patrona obce, odkaz na význačné události nebo pověsti a mýty v dějinách obce, připomenutí erbovních motivů někdejších feudálních majitelů obce či příslušného panství, poukaz na specifické historické či současné řemeslné a jiné pracovní aktivity obyvatel obce, nebo vykreslení určitého relevantního přírodního motivu krajiny, do níž je obec zasazena, atd.atp.
Vlajka (prapor) obce nebo města by měla odpovídat podobě či symbolice obecního (městského) znaku. Jednou z možností, jíž naplňují (a zejména v minulosti naplňovaly) především městské lokality a lokality s historickými právy města či městečka, je geometricky koncipovaná vlajka ve formě kombinace horizontálních či vertikálních pruhů a případně dalších geometrických obrazců, barevně odvozených z tinktur (tj. barev a kovů) znaku, doplněných fakultativně o některé relevantní znakové figury pro zdůraznění neopakovatelnosti každé vlajky.
Často a zejména u lokalit bez městského statutu, kde vzniká vlajka současně se znakem – se přistupuje rovněž k tzv. opakování znaku, což znamená, že vlajka obce má stejnou či velmi podobnou figurální kompozici jako obecní znak.
Maršov u Úpice 34
542 32 Maršov u Úpice
Pondělí 15:00 – 17:00